O jídle

Minimalismus začíná v mysli. Já jsem například zjistila, že je mi dobře v uklizeném pokoji s minimem nábytku a spoustou volného prostoru, a že nesnáším strakaté oblečení. J  Také jsem posedlá vyhazováním nebo rozdáváním věcí, které doma nepoužíváme. Ale v tomto článku se s vámi chci podělit o tom, jak se změnil můj vztah k jídlu.

Byla jsem zvyklá jíst hodně nepravidelně: snídani nestíhám, v práci není čas…a když přijdu domů, tak bych snědla, jak se říká „i mrtvýmu z ucha“.  Nad jídlem jsem vůbec nepřemýšlela a valila do sebe všechno možné. A co myslíte? Večer jsem se cítila hrozně – bolelo mě břicho, které bylo navíc nafouknuté jako balón, měla jsem výčitky z přejídání a začala jsem tloustnout. Pak jsem si uvědomila, že úplně nejhůř je mi po obyčejném rohlíku. Milovala jsem rohlíky! Život bez nich jsem si vůbec nedokázala představit. Moje tělo mi ale stále intenzivněji dávalo najevo, že rohlíky NE. Tak jsem ho poslechla – a ono to šlo. Pečivo jsem nahradila knacebrotem a objevila kouzlo arašídového másla s čerstvým ovocem. Brzy se dostavil příval energie a do dvou měsíců šlo pět kilo dolů.

Jak odolat pokušení z jídla?

Uvědomit si, co je mým cílem. V mém případě to bylo nemít večer pocit na zvracení a břicho jako merunu. Stojí mi krátký prchavý požitek z chuti toho jídla za celovečerní utrpení? NO NESTOJÍ! Pro extra slabé chvilky je možné vzít si jedno nebo dvě soustíčka a pomalinku žvýkat (a celou dobu si v duchu vyčítat: „mně bude zase blllbě…J).

Co tím vlastně chci říct? Naučte se poslouchat své tělo. Pozorujte se, po čem je vám dobře a po čem ne. Jezte pravidelně, pomalu, méně a kvalitně.

Minimalismus je o uvědomění si toho správného množství a kvality, jakou pro spokojený život potřebujeme. Ani míň, ale ani víc, tak akorát. Platí to všude - v práci, ve vztazích, v botách a rozhodně také v jídle.